Osobní blog

Doba je složitá. Trápení s koronavirem, konflikt na Ukrajině, zdražování, zvyšování cen energií atd. Různé spiklenecké teorie naznačují ledacos. Ty nekonečné lockdowny a uzávěry se podepsaly i na mojí psychice, i když mi dlouho trvalo si to přiznat. V dobách, kdy se nesmělo vycestovat ani z okresu jsem využíval každé příležitosti si vyrazit alespoň do parků nebo na kraj města. Problém je v tom, že tento způsob myšlení jsem si přenesl i do dnešní doby. Události současnosti tomu nepomáhají. Občas se mi stane, že propadnu sledování mainstreamovému zpravodajství, naštěstí ne moc, ale mimořádné události přitahují. Proto pro zjištění novinek preferuji zprávy na internetu před televizním zpravodajstvím. Nějak jsem se do událostí posledních cca 3 let zacyklil a přestal jsem žít. Velmi vhod mi přišly dva koncerty, na kterých jsem nedávno byl. Vytrhly mě trošku ze stereotypu. Není to tak dávno, co jsem viděl díl Všechnopárty, kde všichni hosté v divadle měli respirátory. Tohle je něco, s čím mám problém a nedokážu na to přistoupit, taky proto jsem se dlouho společenským akcím spíš vyhýbal. Svět s Covidpasy apod. věcmi není pro mě. Cítím, že jsem ztratil režim, vypadnul jsem i ze cvičení, ale na druhé straně alespoň udržuju otužování. Polevil jsem v knihách, v cestování a ve svých zálibách celkově.

Při pobytu venku v přírodě mi to myslí mnohem lépe než kdekoli v uzavřeném prostředí. Další takovou situací je setkání s přáteli u piva, jen se to nesmí přehnat. Vždy s mírou. Ale mám výhodu, že mně už přemíra alkoholu přestala chutnat. Stavy, kdy mi druhý den nebylo po předešlé párty dobře už nechci vracet, přejedl jsem se jich. Mám dost. No... A když jsem teď nedávno se byl projít do parku, přišlo mi na mysl napsat pár tipů, jak přežít takovou dobu, jako je ta, kterou prožíváme poslední roky. Jsou to jenom moje myšlenky a nápady, které si tady chci zapsat. Třeba se to někomu zalíbí.

Klíčové slovo, které mě napadá, je sebekázeň. Tu občas ztrácím, bohužel. Být na sebe přehnaně tvrdý asi taky nebude úplně dobře. Co mě výrazně probouzí k životu a prakticky vždycky má pozitivní přínos jsou ledové sprchy a koupele. Když jsem nemocný, troufám si na ně méně. Ale jinak je aplikuju často. Osvěží tělo i mysl. Opakovaně se o tom přesvědčuju. Ať je léto nebo zima, otužování je prostě prima. 

Mám kamaráda, který nemá doma TV. Já ji mám, ale už minimálně sleduju to, co nabízí TV program, díky SmartTV si vybírám především to, co mě skutečně baví a můžu si to přehrávat kdy chci. Vítězí u mě platformy jako iVysílání, VOYO, HBO Max, Netflix apod. Vlastním DVD přehrávač. Program toho na co se chci dívat si sestavuju sám, moderní technologie to dnes umožňují a to ještě nostalgicky vzpomínám na VHS přehrávače a kazety. Buduju si doma takové ministudio, kde si přehrávám, co mě baví a občas i sám něco natočím. Ty devadesátky ve mně pořád jsou.

Pochopil jsem také, že on-line svět nikdy v životě nevynahradí ten osobní. Je to paráda mít možnost opět zajít na koncert, hokej nebo na sportoviště. Akce, které mě baví a se správnou partou jsou to pravé. Tam starosti nemají prostor. Život v izolaci nás o tohle připravuje a navíc si myslím, že pomalu a plíživě mění naše osobnosti.

Celkem pravidelně se každoročně účastním akce Třemošenská padesátka. Mnoho lidí, přátelé, zajímavá trasa, po cestě pivo z malého i velkého pivovaru, domácí kuchyně. Neotráví mě ani nepřízeň počasí. Pobyt v lese a místy i dobrodružství, když se sejde z označené cesty. Nevadí mi některé trasy chodit i opakovaně, každá cesta je v něčem jiná, každý den je nový den, každá zkušenost je jedinečná. A nemusí to být jenom turistika pěší, baví mě i například technická muzea, staré průmyslové zóny... Cesta za poznáním má mnoho podob...

Čas od času je třeba některé věci protřídit. Vyplatí se mi z domova vyřadit už nepotřebné a eventuálně to poslat dál, například staré knihy nebo oblečení a zrovna tak si dělám pořádek i na sociálních sítích, kdy někdy už některé lidi přestávám sledovat, anebo si vypnu některé notifikace. Když teď píšu tyhle řádky, napadá mě, že ty tipy jsou vlastně takový soubor různých návyků. Když si to vhodně nastavím a poskládám dohromady, žiju šťastnější život. Nikdy není pozdě něco změnit. Každý den je nový den,

Nacházím inspiraci. Mám rád knihy, časopisy, dokumenty, filmy a seriály podle skutečných událostí, od malička se dívám na sci-fi. Svět kolem nás cvokaří? Proč si ve své mysli a nejbližším okolí nevytvořit svůj vlastní svět. Když se zavřu do svého pokoje, zapnu si oblíbenou hudbu nebo seriál, tak se dosah vnějšího světa podstatně sníží. Když omezím slídění na sociálních sítích, je to zrovna tak. Proč se obklopovat něčím, co mi odebírá energii a negativně ovlivňuje? Proč sledovat nenávistné komentáře, když i to můžeme alespoň částečně omezit tím, že někomu prostě dáme ,,unfollow" ? Své jistě také dělá to, co na sociálních sítích lajkujeme. Začal jsem nosit tématická trička, abych alespoň kus světa, ve kterém se cítím jako ryba ve vodě, měl pořád při sobě.

Když to jde, věnuju čas dostatku spánku. Plánuju akce. Píšu si úkoly, které je potřeba plnit a snažím se si co nejvíce život zjednodušovat, abych minimálně řešil to, co se mi prostě nechce řešit. Baví mě řídit svůj život. Jedna moje audiokniha se jmenuje Myslete na velké cíle a dobře se u toho bavte. Další kniha (tentokrát už klasická), kterou mám, se jmenuje Do pr****, dělejte, co máte rádi.

Čas běží.