Hranice možností
Když si čtu titulek, kterým jsem nazval svůj dnešní příspěvek, nedá mi to a vyvstane mi ihned otázka, jestli možnosti mají vůbec nějaké hranice.
Nicméně například sportovní výkony jistě nějaké své limity mají.
Když jsem jednou byl v obchodě, zničehonic mi na mysl vyvstala myšlenka, že :
,,Jedině výkonům na hraně svých možností se dostane uznání."
Nevím, jestli to platí doopravdy a ani netvrdím, že je to pravda. Ale je pravda, že se mi takto ta myšlenka zjevila doslova a do písmene.
Moje zkušenosti jsou takové, že když se například sportovní diváci dívají na zápas dvou týmů libovolného kolektivního sportu a když vidí skutečně urputnou až heroickou snahu jednoho z těch týmů vyhrát, že to diváci velmi oceňují a často se o tom i dlouho mluví. Jsou zápasy, které se zapíšou nesmazatelně do paměti nejednoho fanouška.
Není to určitě jen sport. Uznání se dostává i např. lékařským zákrokům, záchranným akcím, dobrodružným výpravám, vynálezům, vojenským operacím atd atd... chce se mi říct zkrátka tam, kde je třeba projevit odvahu, sílu a asi i kus toho srdce.
Nechci na něco nebo na někoho zapomenout.
Jak se říká v dalším mém oblíbeném filmu Hoří, má panenko.
,,Lidi nejsou blbí."
A já jsem si jist, že nejsou.
Jen takové krátké zamyšlení pro dnešní den.