Kouzlo rozhodnutí
Byl jsem a zajisté ještě mnohokrát budu postaven před dilemata.
Začínám život vnímat jako jednu obří šachovou partii.
Začínám chápat, protože se k nim postupně dostávám, že v životě se člověk často dostává do situací, kdy je potřeba učinit rozhodnutí. Každé rozhodnutí s sebou nese následky. Všechno má svoje pozitiva i negativa.
Problém u rozhodování je ten, že člověk se vlivem okolností může dostat do spletité situace, kde má na učinění konkrétního kroku minimum času i možností na výběr a musí jednat rychle. To může vést k tomu, že volba může být nedostatečně promyšlená a následky mohou být často fatální.
Každý čin má nějaké následky.
Často volíme mezi zlem a zlem s menšími následky. Alespoň takový je můj názor.
Sám dobře znám, co to je být postaven před věc, ve které musím nějak rozhodnout a nelíbí se mi ani jedna varianta. V té chvíli si často vzpomenu na můj velmi oblíbený film The Final Countdown s Kirkem Douglasem v hlavní roli. (český název je Tajemná záře nad Pacifikem, žánr sci-fi, jak jinak u mě, že... a to nemluvím o mém oblíbenci - Charlesovi Durningovi, ale to odbočuju ...) Martin Sheen tam pronáší větu : ,,Vždycky existuje i jiná alternativa." Jinak se tomu může říkat, že si člověk z nabízených dvou možností vybere tu TŘETÍ možnost. Neočekávanou, zcela odlišnou...
Mám problém, že když se např. vlastní blbostí dostanu do pasti a tu pomyslnou šachovou partii podcením, nejenom, že bych si pak kolikrát nejraději nafackoval, ale dostanu se právě do situace, kdy mám omezený čas a počet variant, jak se mohu rozhodnout. Dřív jsem v takových situacích ještě dlouho váhal. Dnes se na tom snažím pracovat a z vlastní zkušenosti mohu říct, že když člověk učiní nakonec nějaké rozhodnutí, i když je to třeba pak ve finále ,,jen" menší zlo ...
Uleví se mu.
Řekne si, konec dobrý, všechno dobré. Já s oblibou říkám : ,,Zavřít oči, rozeběhnout se a vší silou se pokusit kopnout míč do brány při zahrávání pokutového kopu těsně před koncem zápasu."
Nějak to dopadne a jak říká jeden z mých nejlepších přátel : ,,Co se má stát, se stane."
Podle mě je nejhorší ta nejistota. Ano nebo ne? Zvolit či nezvolit? Zvládli jsme to nebo ne? Co když se rozhodnu takhle, je to správné? Ale co když je správně to druhé? Co když správně není ani jedno, ale není na výběr?
Ale když tohle člověk překoná a učiní ten krok i se všemi důsledky - alespoň já to tak mam, určitý tlak a stres z něj opadne.
Je rozhodnuto. Vítězství nebo prohra. Jedna varianta vyhrála, druhá padla. Následky jsou tyto, anebo ty druhé. Je konečně jasno. Už žádná nejistota. Pouze výsledek.
Ohledně rozhodování se mám ještě co učit. A já se budu učit rád.
Mimochodem... ty šachy už jsem několik let nehrál. Je čas to napravit.