Opravdu to potřebujeme?
Měl jsem období, kdy jsem si přál pár hmotných věcí (jako například knihy nebo malá kamerka atd.), ale neměl jsem na to dost finančních prostředků, abych si to mohl pořídit.
Pak uběhl nějaký čas a nastalo období, kdy jsem prostředky na to, abych si mohl pořídit pár věcí, které jsem opravdu chtěl, tedy měl...
Nicméně...
Fakta jsou taková, že jsem si pár věcí pořídil, nicméně zcela objektivně musím přiznat, že zdaleka nepoužívám všechno, co dnes vlastním. Anebo to používám málo. Uvedu příklad. Před nějakým časem jsem si pořídil onu zmíněnou malou kamerku, protože jsem chtěl točit nějaká videa, ze začátku jsem točil hlavně přírodu, v tom jsem chtěl dál pokračovat a po čase přibrat i další témata.
Jsem člověk, který má hodně zájmů. A upřímně? Už jsem setsakramentsky dlouho žádné video ani nenatočil ani nezveřejnil. Ano, v budoucnu to pořád plánuju a nemyslím si, že jsem tenkrát vyhodil peníze. Pořád si myslím, že tvorba videí přijde ke slovu.
Prostředky na nákupy jsou, takže se může nakupovat. A také se často nakupuje. Jenomže mám pocit, že jsou momenty, kdy se nakupuje až moc. Něco se koupí a za nějaký čas to skončí někde na půdě nebo ve sklepě atd atd. A často se to ani pořádně neužije.
Víte, nesnáším, když se vyhazují peníze. V některých svých nákupech jsem se unáhlil. To otevřeně přiznávám. Ve finále to dopadne tak, že se pomalu postupně v obydlí hromadí věci, které ve finále nemají takové využití, jaké jsme si mysleli, že původně budou mít.
Takže já osobně - vždy (nebo téměř vždy), když něco kupuju, se ptám :
Potřebuji to? Využiji to? Neskončí to za 14 dní nebo za měsíc někde ve sklepě? Nebudou to ve finále vyhozené peníze, které se mohly využít mnohem lepším způsobem?
A ty dotazy se dají i různě modifikovat :
Není to příliš drahé? Vyplatí se mi to ve finále? Nebo naopak - je to levné, ale bude to i kvalitní? Je tohle adekvátní té ceně? Neexistuje výhodnější alternativa?
Na rovinu : ve svém životě se mi už ,,podařilo" peníze vyhodit. Proč to opakovat?