Osobní blog

Tady by se už z fleku dala napsat i kniha, k čemuž dost možná i někdy dojde...

Jsou věci, které už byly řečeny, ale stejně mám dojem, že nebude na škodu, když budou řečeny znovu a i napsány.

Říká se, že co je psáno, to je dáno.

V roce 2018 budeme přáteli 10 let.

Díky za to a zaplaťpánbůh za to na 100 000 krát.

Naše první setkání si pamatuju jako včera. Měl jsem na určené místo dorazit v pro nás už pověstný čas - 16:45, ale měl jsem zpoždění. Přišel jsem na poslední chvíli, už jste málem odešli, takže moc nechybělo a dost možná, že jsme se nepoznali nikdy.

Troufám si říct, že naše přátelství zažilo křest ohněm. Sotva začalo a už jsme měli první společnou ,,zátěžovou zkoušku". Však víš. Na tohle máš víc vzpomínek než já. Asi se mělo hned ze začátku ukázat, jak se věci mají mít. Utuží nás to? Rozdělí?

Výsledek je známej. A to byl jenom začátek. Přišly daleko větší a těžší zkoušky. Někde jsem slyšel, že např. manželství po 7 letech prochází krizí, kterou určité procento nepřežije a na řadu přichází rozvod. Pokud bych to měl přirovnat k této rovině, tak mi jde na mysl, že čím starší, tím kvalitnější. Opravdu si myslím, že v našem případě kýžený ,,rozvod" nenastane.

A znovu říkám : zaplaťpánbůh.

To, že jsme se v tomhle světě poznali byl jeden z největších triumfů a štěstí v mém životě. Díky za všechny ty skvělé roky a už se moc těším na další.