Osobní blog

Nostalgie, radost, emoce, dojetí a slzy v očích. To jsou pocity, které jsem nedávno zažil, když jsem našel záznamy starých hokejových zápasů české extraligy z dob 1999 - 2005. Jsem šťastný, že tohle období se nesmazatelně zapsalo do mého dětství a že jsem na tom mohl vyrůstat.

Dobrý den, vážení a milí čtenáři.

Po menší odmlce a mém posledním článku To nejdůležitější v kostce jsem se rozhodl vrátit ke své vášni, kterou je psaní. Můj blog je něco jako otevřená zpověď, která mi moc pomáhá a já doufám, že alespoň nějakým způsobem může pomoct i Vám.

Potřeboval jsem menší přestávku. Cítil jsem, že je čas psaní na chvíli odložit a věnovat se jiným činnostem. Ale v poslední době jsem zjistil, že stále nalézám nová a nová témata o kterých stojí za to psát. Rozhodl jsem se vrátit ke své vášni. Rozhodl jsem se znovu se s Vámi dělit o své názory, o své radosti či starosti.

Jako malý jsem vyrůstal na televizních přenosech české hokejové extraligy. Jsem nesmírně šťastný, že se tak stalo. Lední hokej v televizi jsem si zamiloval. ČT2, čas okolo 16:45, studio Buly, grafika, intro, komentátoři... Specifická doba, která mě pohltila. Sbíral jsem kartičky hokejistů, doma si hrál na útočníky, obránce nebo brankáře, předváděl různé hokejové situace :-D Nejvíc mi v paměti utkvěl hokejový klub ze Vsetína a hráči Kameš nebo Dopita.

Kus té vášně ve mně zůstal dodnes, s tím rozdílem, že si raději jdu přímo zahrát, než abych se na sport díval v televizi. Ale i dnes se občas na českou extraligu ledního hokeje podívám. Tahle záliba nezmizela úplně. Ta nostalgie přetrvala. Vztah k lednímu hokeji přetrval a to platí i jemu blízké sporty - nejvíc pro florbal.

Extraliga ledního hokeje v televizi mi změnila život i pomohla překonávat překážky. Vzbudila vášeň. A jsem si jist, že minimálně přispěla k vášni a touze být silným sportovcem se zdravým životním stylem bez drog apod. Stala se součástí mého života a má zásluhu na tom, kým jsem dnes.

Ty zážitky z dětství mi už nikdy nikdo neveme.

Díky, extraligo.