Jaký byl můj život bez internetu
Do naší domácnosti byl vůbec poprvé internet nainstalován pravděpodobně v roce 2004. Přesně si to bohužel nepamatuji, ale vím, které společnosti na tom měly podíl. Dokonce jsme měli doma jejich samolepky.
Tehdy mi bylo 12 let.
Svůj první mobilní telefon jsem dostal jen nedlouhou dobu předtím. Kabelovku nám zavedli spolu s internetem, nebo až později. Pokud si dobře vzpomínám, do té doby jsme měli maximálně 4 televizní programy. Mým hobby byly už odmalička počítače. Na nich jsem hrál hry, kterým stačil MS-DOS, zkoušel různé programy, psal do textového editoru. Rád jsem nahrával na kazety video i audio. Rád jsem se díval na filmy, sportovní přenosy i seriály. Cestoval jsem, četl časopisy, prázdniny trávil u své babičky, kde jsme televizi zapínali maximálně na večerní zprávy. Vzpomínám si, že tam mě v knihovně zaujalo pár pohádek. On to vůbec byl zajímavý svět, plný fantasy a dobrodružství. Příběhy a postavy z knih jsem vnášel a spojoval do okolních luk, lesů a rybníků. Mělo to nesmírné kouzlo, rád na to vzpomínám. Stavěl jsem modely aut, nejčastěji letadel. Měl jsem dobré přátele i zážitky. (Oboje mám zaplaťpánbůh i teď)
Tohle všechno platilo do mých 12 let, leccos z toho i později.
Nevěděl jsem, co je puberta.
A teď se sám sebe ptám : Chybělo mi něco? Byl jsem nešťastný?
Rezolutně NE.
Přemýšlím nad tím, jestli jsem v jistých ohledech nebyl šťastnější.
Protože ať chci nebo nechci - začínám se ke ve všemu výše uvedenému postupně vracet zpátky. Mezitím proběhla éra sociálních sítí, chytrých mobilů a aplikací, komunikačních programů, e-mailů, datových schránek atd.
Začínám dospívat k závěru, že pouze část věcí z té ,,éry" mě doopravdy těší a přináší mi užitek.
Jedním příkladem za všechny je tento blog.