Óda na jih
Mám kořeny v jižních Čechách a jsem na to nesmírně hrdý.
Miluji ten kraj. Jezdím tam od malička a budu až do konce života.
Je pravda, že rád cestuju a poznávám nová místa, ale sem se budu vždycky rád vracet. Kde jinde se dá prožít ta pravá dovolená, než na místě, které tolik milujete? Byť mám jižní Čechy docela procestované, je tam ještě pořád spousta míst, která jsou pro mě neznámá.
Je to kraj mého dětství, kraj, kde jsem vyrostl a kde jsem zažil nespočet krásných zážitků. Díky za to a zaplaťpánbůh. Ta krajina, to jídlo. Aj pivo, Klostermann 13° a Strakonický dudák. No a to jsem toho ještě hodně neochutnal :)
Jezdíval jsem do jedné obce několik kilometrů od Strakonic. Pamatuju si, jaké tam byly zimy, když jsem byl malej. To byla opravdu ZIMA, v porovnáním s tím, co je dnes, někdy i půl metru sněhu. Pamatuju si, že jsme tam měli štěstí na houby a já často našel alespoň jeden krásnej pravej hřib. Zamiloval jsem si smaženice, hlavně ty z lišek a bramboračku s přidanýma sušenýma houbama. A ta svíčková na smetaně od babičky, no ... Krásné časy ... Měl jsem tam několik přátel a známých, ale už ani nevím, kde je jim konec... Všichni jsme zestárli a žijeme si vlastní životy, ale vzpomínky zůstanou... A navíc - tenhle kraj nám jen tak někdo neveme.
Když se někdy podívám do svého archivu fotek, často mě přepadá příjemná nostalgie. Až by někdy i slza ukápla, tak moc se mi ty zážitky vryly pod kůži. A ještě vryjou. Tenhle kraj ještě neřekl poslední slovo.