Osobní blog

Zjistil jsem, že konzumace jídla u mě musí mít své hranice. Mívám občas problém, že když mám kolem sebe opravdu dostatek skvělého jídla, nemívám dost a jím dál, i když už prostě nemůžu. Druhý den se mi to vrací jako bumerang a není mi zrovna dobře.

Nejhorší je, když to překombinuju. Třeba v jeden večer dejme tomu : Tatarák, vepřový steak, 2-3 piva, desert a pak třeba ještě něco na ochutnání :-D Říkám si : ,,Tak jenom kousek, když ono je to tak dobrý." Druhý den ...

Jednou jsme s pár kamarády udělali takovou docela ,,drastickou" věc. Ve městě jsme měli pár piv, asi dva panáky a okolo půlnoci nás nenapadlo nic lepšího, než jít na pálivej kebab a na to si dát ještě nějaké to pivo. No a druhý den ...

Tak jsem si jednoho dne řekl, nač to dělat tak, abych druhý den trpěl, vždyť to nemá smysl. Všeho přiměřeně a budu mít pohodu.

To samé platí i pro chlast. Hlídám si to. Ty druhé dny mi za to už nestojí. Všechno musí mít určitou rovnováhu.

I oslavy, hostiny, večírky apod.