Osobní blog

Jsem nesmírně vděčný za to, že tento blog vedu. Ve svém životě jsem jich měl několik, psal jsem už od někdy od základní školy, ale žádný z mých blogů nevydržel dlouho. Až tento. Nakonec jsem nalezl vhodný název a způsob, jak blog vést tak, abych už neměl motivaci jej ještě někdy mazat. Moc bych si přál, aby tento blog vydržel pokud možno na věky. Aby po mně zůstal.

Ty články, které píšu, tak to bych rád předal ostatním. Svoje názory, svoje myšlenky, svoje zkušenosti. Podle mě je to důležité. Mám pocit, že to může pomoct pochopit. A v neposlední řadě je to pro mě dost účinná forma terapie. Pomáhá mi psát. Je to deník. Píšu zážitky, píšu zkušenosti, píšu rady, názory. Vím, že je pár lidí, které to zajímá a kteří jsou rádi, že píšu. A já jsem za Vás moc vděčný. Nabíjíte mě. A tak píšu dál. Ono se vždycky najde nějaké téma, u kterého mě to nutí se na chvíli zastavit.

Faktem je ještě jedna věc. Dnes, teď v tuto chvíli, kdy píšu následující řádky, tak cítím jistou úlevu. Protože cítím, že to klíčové, co jsem chtěl sepsat a svěřit se s tím, jsem už napsal. Když to hodně přeženu, kdybych teď na svůj blog už nepřidal ani jeden příspěvek, tak by mě to zas tolik nemrzelo, protože skutečně cítím, že to hlavní, to podstatné, tak to už tady mám. To, co jsem doopravdy chtěl, tak jsem už zveřejnil. Samozřejmě, chci psát dál. Pořád mě to baví, pořád mi to pomáhá a snad i některým lidem, kteří mě sledují. Ale od dneška cítím, že to psaní je určitá nadstavba. Že ten základ, který jsem opravdu chtěl, tak ten už mám.

Proto ten nadpis. Proto mám pocit, že mám ,,v podstatě hotovo." Protože kostra tohoto blogu je složená. Proto ten dobrý pocit.

A teď už budu jen přidávat podle toho, jak to budu cítit, jak budu chtít, jestli bude nějaké téma, které budu chtít nakousnout.

Ale ten základ, ten je hotov a já z toho mám velikou radost.

EDIT 3.9.2021 : Přes všechno, co jsem výše napsal, mě dodnes neopouští motivace se svěřovat s dalšími a dalšími myšlenkami a názory, které mám. Pořád je o co se dělit. Pořád je co sdílet. Přemýšlel jsem nad tím, že bych tento článek úplně vymazal, protože mě přepadla myšlenka, že můj blog možná nebude nikdy úplně hotov, ale pak jsem se začetl a pochopil, že by byla hloupost ten článek mazat, tak jsem se rozhodl pro edit. Jsem pyšný na to, co všechno jsem už sepsal. A jsem si jist, že moje práce má svoji hodnotu a bude ji mít i v budoucnu. Tohle je pro mě dobře investovaný čas.